XV. Ďábel

Ďábel je přitažlivý sympaťák, se kterým je snadné se zaplést.
Kdyby byl Ďábel stejně odporný nesourodý tvor, jak je ztvárněn na kartě Marseillského Tarotu, nepředstavoval by hřích žádný problém. On však má silné kouzlo osobnosti, jeho specialitou je pokušení a svádění, je vychytralý, lstivý a žárlivý. Touží po moci, je arogantní a panovačný. Vyvolává zmatek a chaos, uplatňuje zvrácenou logiku i fígle, které se vymykají lidskému chápání.
Ďábel je stinný aspekt vás samotných. Čeká v temných zákoutích vaší mysli na vhodnou příležitost, skrývá svou zvrácenost, oslabuje vaši vůli a svazuje vás do závislostí. Potlačení instinktivních sil vede k destrukci a zlu hrůzných rozměrů.
V jeho čachrech ho podporují dvě bytosti, které jsou na kartě vyobrazené jako malé. Za jejich zády provádí Ďábel své pletichy, zřejmě si jeho přítomnost vůbec neuvědomují. Raraši jsou malí jako děti, vzdali se svého růstu a svádějí vše jeden na druhého, jsou ovšem přesvědčeni, že mají vše plně pod kontrolou.
Největším Ďáblovým úskokem je přesvědčit nás, že neexistuje.
Lucifer, Světlonoš je anděl, třebaže padlý. Ďábel nás svádí k neposlušnosti, bez jeho podněcování bychom neochutnali jablko poznání a nespolkli hořké sousto dobra a zla, provokuje nás k akci, probouzí zvědavost. Světlonoš nás odsoudil ke svobodě a k volbě, bez svobodné vůle nemůže existovat morálka a zodpovědnost za volbu. Konfrontace s našim vnitřním Ďáblem z nás dělá lidi.
Ďábel má spoustu podob. Čím více si uvědomujete svůj tvořivý potenciál, tím ostražitější musíte být k trikům vaší temné stránky. Zvlášť nebezpečné je otrocké připoutání k čemukoli. Posedlost zavání Ďáblem bez ohledu na to, zda je jejím tématem dobro nebo zlo. Jak se říká: „Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly!“.
Nedovolte svému Ďáblovi, aby páchal své triky za vašimi zády. Přijměte ho jako součást své osobnosti a mějte ho hezky na očích. Uvědomte si, že vás vodí jako loutku na drátcích vždy, když ztrácíte svou vůli, podléháte své závislosti, cítíte se nedocenění, když z vás mluví závist nebo potřeba manipulovat s ostatními.

Ďábel je jedinou kartou velkých arkán, která disponuje humorem. Ďáblův rukopis rozpoznáte v každém vtipu.

Je symbolem sexuální vášně. Tělo a tělesné prožitky už nejsou považovány za hříšné, a tak nad nimi Ďábel ztratil svou moc. Závislost na partnerovi, posedlost, ziskuchtivost a žárlivost však stále spadá do sféry jeho vlivu.
Světlonoš prahne po uznání a určitě si ho zaslouží. Právě ďábel nám otevřel bránu ke svobodě, které si možná v současné době ceníme víc než lásky. Snad to není jeho další lest – stejně jako domněnka, že svoboda je možnost „dělat si, co chci“.
Svoboda je „ochota vzdát se toho, na čem vám záleží“. Je to dlužní úpis, který krví podepisuje hrdina čertovi v pohádkách.
Tajemný cizinec je nedokončená novela Marka Twaina, na které pracoval na přelomu 19. a 20. století, její hlavní postavou je laskavý Satan. Jako mluvené slovo s přednesem Jana Hartla a Borise Rösnera si román můžete poslechnout ZDE.