XVI. Věž
Pýcha, pád ega a zásah vyšší moci
Tarotová věž je mentální stavba, postavená z našich přesvědčení, myšlenek a strachů. Věž je dílem člověka, stavbou, která je důkazem technických možností, plánů a lidského překonávání hranic. Proč stavíme věže? Abychom byli blíže nebi nebo abychom se mohli dívat na svět shora?
Ego se tváří jako silný spojenec, ve skutečnosti staví vysokou Věž, ve které skrývá své obavy, nejistotu a potřebu se povyšovat nad zbytek světa, abyste neprokoukli vlastní slabost a křehké sebevědomí. Postupně se z Věže stává monumentální vězení, ve kterém ukrýváte své Já jako princeznu před nástrahami života.
Nebeský hněv vás zasáhl jako obyvatele Věže, v kotrmelcích padáte do zmatků a nejistoty. Váš pád je pohroma, ale taky vysvobození z omezujících dogmat. Kotrmelce působí směšně až potrhle, fyzická zranění jste pádem neutrpěli, ale určitě si z něj odnesete ztrátou důstojnosti. Šok a ponížení přináší neadekvátní reakce, které působí legračně. Nezbývá vám nic jiného, než potichu tuto kapitolu uzavřít a začít nanovo.
Pád ukončil jednu vývojovou fázi a zahájil novou životní etapu.
Zásah blesku je destruktivní, je nemožné mu čelit, ale jednou vám dojde, že jste v blesku zahlédli světlo.
Čím je Věž vyšší, tím více přitahuje blesky a nejvíc jsou ohrožené věže korunované. Blesk je symbolem tajemné síly, posvátné události, trestu shůry. Ovládá ho Bůh, Zeus, Thor i Perun, představuje vyšší moc a také osvícení.
Jako domeček z karet se zhroutily hodnoty, na kterých jste si zakládali. Stojíte na ruinách své dosavadní snahy a pachtění se za úspěchem a štěstím, do kterého jste investovali svou energii i drahocenný čas. Najednou jste zase na začátku, neznáte směr, nemáte vizi a vše, čemu jste věřili skončilo v troskách.
Věž se projevuje jako pokoření nebo překážka, která smete vše, na čem jste si egoisticky zakládali.
Nehledejte viníky, nevyčítejte si svá dřívější rozhodnutí! Přiznejte si své ego a usměrněte ho. V přijetí svého ega je víc pokory, než nalháváním si, že všechny vaše motivace a činy jsou altruistické. Vychýlení jedním či druhým směrem vás vždy zavede do slepých ulic. Jen z osobní zkušenosti, z chyb a omylů, ve svých pádech a kotrmelcích se naučíte nadhledu, pokoře a moudrosti.
Něco jako „samouk“ pokory neexistuje, vědomě a dobrovolně se nikdo nevrhne ze své Věže po hlavě dolů. Ve tomto oboru jsou nejlepšími lektory Amor, smrt, osud a naděje! Pokoře se učíte přijetím fatálních momentů, které jste nezavinili, nezpůsobili, neovlivnili, které se prostě staly. Je na vás, zda svůj život přijmeme ze vším, co vám osud naložil nebo ho prožijete ve výmluvách a křivdách, v pocitu nespravedlnosti a vzdoru.
Buďte vděční za své neúspěchy! Možná vás osud nepustil do velkého průseru, kam směřovaly vaše neuvážené touhy a sny.