V říjnu se se mnou zamyslete nad Hvězdou...
Vaše Hvězda září stále, jen ji přes barvy všedních dnů, radostí i starostí nevidíte. Její svit zahlédnete teprve v momentě, kdy vaše dny potemní a vy tápete v nicotě. Nic, co jste do té doby znali a na čem jste stavěli není na svém místě, všechno je jinak. Teprve v ten okamžik zahlédnete jas, objevíte světlo ve vás.
Nutno dodat, že většina kartářů kartu prezentuje jako pozitivní, jakože dobré zítřky, světlo a naděje. Jenže to jsou jen prázdná slova. Tak Hvězdu může chápat pouze ten, koho se zatím nedotkla karta Kola osudu, která má své číslo deset. A to je do sedmnáctky sakra daleko.
Naději rozumí jen ten, kdo byl na dně.
Lepší zítřky neznamenají skvělé časy a zářivou budoucnost, ale naději, že už to nebude tak hrozné jako smradlavé temné dno, na kterém jste procitli s drkotajícími zuby a poraněným egem. Je to záblesk světla, který v sobě rozpoznáte teprve v okamžiku, kdy se vzdáte veškerého svého úsilí, boje o svobodu, spravedlnost, pochopení a důstojnost, kdy nehledáte viníky z řad svého okolí a nemáte už sílu ani na sebemrskačství.
Teprve v tento moment možná zahlédnete své pravé Já.
Hvězda jako každá tarotová karta je paradox. A stejný paradox obsahuje váš boj, či vaše usilování o cokoliv. Čím více prahnete po svobodě, tím svázanější jsou vaše kroky. Stále si připravujete pasti, ve kterých se cítíte uvězněni. Čím více bojujete za svou víru, tím více padáte do sítí fanatismu a vzdalujete se všemu dobrému ve vás. Vaše touha po spravedlnosti vás vystavuje testům, kdy stále čelíte nepravostem a podjatosti. Vaše potřeba důstojně obstát ve zkouškách a touha po pochopení a uznání, vám stále chystá nástrahy v podobě ponížení, nepochopení a chaosu. Vzdát se těchto svých pnutí je těžké, bez ochoty a vůle podstoupit bolest a poznat krutou pravdu téměř nemožné, protože se domníváte, že jde o vaši podstatu, základ vašeho Já. Netušíte, že do situací, které testují vaše odhodlání, vás zavádí vaše ego a staré vzorce chování.
Sebereflexe bolí
Všechny sebepoznávací kurzy, knihy i různá konstelační či terapeutická setkání vám pouze otevírají cestu k pochopení. Vypláčete se na nějakém skupinovém sezení nebo vás zasáhne některý z AHA momentů a tím máte dojem, že jste se „posunuli“ a pochopili příčinu vašich problémů. A vůbec netušíte, že to je přesně ta chvíle, kdy s pýchou a oslnivě zářící korunou svého ega nastupujete do svého vnitřního Vozu, s nadutou drzostí práskáte bičem a ženete své spřežení směrem ke svému dnu. Čím více jste přesvědčeni, že jste všechno (nebo aspoň něco) pochopili, tím více se vzdalujete sami od sebe (paradox). Bez této fáze byste se však na dobrodružnou cestu sebepoznání nemohli vydat.
Momentem, kdy něco skutečně pochopíte, je osobní prožitek.
Nástrahy, pasti a překážky vám pomůžou uvědomit si rozdíl mezi teorii z knížky nebo kurzu a vlastní zkušeností. Postupně začínáte vědomě prožívat sílu svých traumat a omezení. Tím chystáte nový a čím dál koncentrovanější lektvar vaší osobní esence, kterou pro vás míchá váš vnitřní anděl Mírnost. Nemusíte se bát, postará se o to, abyste do své pikantní omáčky spadli teprve v okamžiku, kdy svůj pád ustojíte, kdy ho unesete. Ale neznamená to, že to bude snadné, že se jen tak oklepete, vyhoupnete se zpět do vozu a pojedete dál.
Že jste právě pocítili lekci Hvězdy poznáte podle toho, že jste přišli o své iluze, naivitu, o jednoznačný pohled či názor, že dostala na zadek vaše víra v lásku, přátelství nebo v solidaritu, ale také že utrpěla vaše pýcha a samolibost.
Nemusí jít pokaždé o fatální situaci. Vykolejil vás jiný pohled na svět, který popírá vaše hluboké přesvědčení a donutil vás změnit své postoje. Dalším znamením je skutečnost, že o svém zážitku nemáte chuť vyprávět, nepřipadá vám ani trošku duchovní a už vůbec si nedokážete připustit, že právě tohle byl ten pravý posun ve vaší sebereflexi.
Pád prostě bolí. Sakra bolí. Vždycky bolí. Jste v tom sami a vaše egoistické nástroje se rozbité válí v bahně a ve tmě. Pláčete a šátráte kolem sebe, hledáte záchytný bod, něco důvěrně známého, co vám v minulosti pomáhalo a fungovalo. Když vám lítost láme žebra a váš vnitřní hlas už nemá ani sílu volat mámu, pak zahlédnete záblesk naděje.
Zažili jste někdy pocit, že jste na dně?
Co se stalo potom?
S čím jste se museli vyrovnat nebo poprat?
Záblesk naděje
Tou naději je světlo ve vás, které jste neviděli, protože jste si nalhávali, že jste někdo jiný. Někdo, kdo naplní očekávání vašich partnerů a rodičů, kdo obstojí mezi vašimi přáteli a kolegy, kdo splní ambice, které jste považovali za své vlastní. Snažili jste se zuby nehty udržet tempo s ostatními, abyste nezůstali na chvostu pelotonu. Jen jste věnovali málo pozornosti tomu, že nejedete ve své skupině a možná nezávodíte ani ve svém sportu. Přijali jste za vlastní cizí sny a pravidla. Řítili jste se vytyčenou trasou s ostatními, aniž byste přemýšleli, jestli jste se tím směrem vůbec kdy chtěli vydat.
Nemohlo to skončit jinak než bolestným karambolem.
Ostatní závodníci vám ujeli, vaše vozítko je pokažené, máte odřená kolena i city. Jste v údivu, že nikdo nezastavil, nikdo vás nepolitoval, nikdo vám nepomohl. Zůstali jste sami se svým raněným egem a pošramocenými sny o tom, kdo jste. Jako byste se probrali z podivného snu, když se díváte na záda vzdalující se skupiny, kterou jste považovali za svou kotvu. Víte, že už je nedohoníte a že už se s nimi dál hnát za „medailí“ nebudete. Ztratila pro vás smysl a lesk, už o ní nestojíte.
Už se nechcete hnát za hodnotami, které pro vás ztratily smysl a lesk.
A právě v ten okamžik vaše hvězda posvítí do míst, na která jste zapomněli. Zůstala ve vás jen zaprášená vzpomínka na věci a činnosti, které jste skutečně milovali a ve kterých jste vynikali. Byli jste mimořádní, ale tím taky jiní, proto jste sklízeli výsměch a poslouchali divné narážky. Toužili jste zapadnout a tak jste se vzdali svých složek osobnosti, které vás odlišovaly a tím vylučovaly z davu. Podlehli jste zavedeným trendům a vydali se na trasu směrem ke svému pádu.
Paradoxem je, že nejvíce prahnete se zavděčit lidem, kteří vás nepřijímají, uspět v činnostech, které vám nepřísluší a těžce se učit věci, které vám nejdou.
Nic z toho nemusíte, když jste mezi lidmi, kteří vás berou a děláte věci, které milujete.
Objevujete tlukot svého srdce, které stále bije pro vaše zapomenuté sny.
Čím víc si uvědomujete, kdo jste a co chcete, tím víc přitahujete svou energií lidi, situace a okolnosti, které zapadají do vašeho kousku vesmíru. Ale než vaše Hvězda získá sílu a zazáří mocným žárem, zůstáváte sami. Vzdáváte se striktní kontroly nad sebou i svých falešných představ (především o sobě). Rozloučit se budete muset i s lidmi, kteří sami náhle odejdou z vašeho života, protože do vaší nové reality nezapadají.
Jsou šokovaní, nepoznávají vás a nejsou ochotni snášet a respektovat změny vaší osobnosti. Vyhovovalo jim vaše staré Já i váš „záklon“ a snahy o jejich přízeň.
Nechají vás stát v dešti na ulici, uraženě odkráčejí se svým deštníkem a vy se musíte vyrovnat s tím, že za svou Hvězdou půjdete deštěm dál bez nich i bez deštníku. Každou podobnou zkušeností se odevzdáváte do náruče vyšší moci a jste blíže svému snu, který získává jasnější kontury.
Hvězda vám pomáhá vytvářet nový planetární systém, v jehož středu jste vy sami.
Cítili jste někdy, že už nechcete hrát cizí hry a role?
Museli jste se vzdát partnera, přátel nebo práce, protože „nevydýchali“ vaši změnu?
Najděte v sobě svou záři a sílu, začnete sami sebe víc vážit.
Jakmile můžete být sami sebou, otevřete novou kapitolu, světlo vaší hvězdy vás povede jako Jeníčka a Mařenku ven z lesa, z průseru, do kterého vás zavedlo vaše ego. Přestanete si lhát a najdete v sobě svou záři a začnete sami sebe víc vážit. Už nečekáte ocenění od ostatních, nacházíte své možnosti a svůj směr.
Může to být návrat ke klavíru, k malování, k pěstování rostlin, zavoláte nejlepšímu příteli z dětství, se kterým jste se léta neviděli nebo potkáte na třídním srazu svou školní lásku a zase to mezi vámi zajiskří. Nebo vám náhoda přivede do života nový obzor, začnete se věnovat nějaké aktivitě, která vás samotné překvapí a budete v ní vynikat, vaše další směřování získává zřetelné obrysy. Život naplněný úspěchy, seberealizací a novými plány vás bude zase bavit. Najdete půdu pod nohama a světlo v srdci.
Vrátíte se k něčemu původnímu v sobě a zažehnete plamen vášně. Ožijete.
Může být pro vás těžké si připustit, že jste důležitější než všichni ostatní. Zvykli jste si přemýšlet o potřebách a touhách všech kolem vás. Chtěli jste vyhovět a naplnit očekávání svých rodičů, partnera, sytili jste potřeby svých dětí, chtěli jste si naklonit svou tchyni. Jenže tenhle život je váš a vy musíte být hrdinou svého příběhu.
Připusťte si, že ve skutečnosti netušíte, co očekává vašeho okolí. Vaše domněnky pouze odráží vaše vidění světa, vaše přání a představy, zbytečně vás ohýbají a přitom o vaše snahy nikdo nestojí.
Vaše myšlenky, plány a představy jsou jako pavučina.
V každé pavučině bydlí jen jeden pavouk. Vaše myšlenky, plány a představy jsou jako pavučina. Každý, kdo v ní uvízne, je vaše kořist. Můžete to myslet dobře, chcete pro své blízké jen to nejlepší, jste přesvědčeni, že pro ně nemůže být nic lepšího a přirozenějšího než se ujmout rolí, které jste jim ve svém „filmu“ přidělili. Neuvědomujete si, že je omotáváte do lepkavých sítí svých představ. Vaše „oběti“ bojují o svou identitu, o přežití, o svá přání.
Svým zoufalým pokusem o záchranu z protivné pasti trhají vaše „sítě“ a narušují vaše plány. Svými dobrými úmysly zbytečně plýtváte svou i jejich energií a navzájem se okrádáte o ryzí sny.
To neznamená, že se máte na všechny vykašlat, praštit dveřmi a odejít do neznáma. Nemusíte se rozhádat s celou rodinou a spálit všechny mosty, jen už nepopírejte sami sebe, nedělejte ústupky v tom, co je pro vás zásadní a přestaňte odsunovat své plány do pozadí. Své záměry realizujte, aniž byste se opírali o účast svých blízkých, nestavějte na jejich vůli svou budoucnost. Musíte si poradit sami, i když se třeba později budou chtít přidat, bude pak na vás, zda je do rozjetého vlaku přizvete.
Myslete víc na sebe a přemýšlejte méně o všech ostatních, všem se uleví.
Vymysleli jste někdy plán, kdy jste mysleli víc na ostatní než na sebe?
Jak to dopadlo?
Nečekejte, až spadnete na dno, vaše Hvězda svítí stále, jen musíte její světlo zahlédnout v balastu všednosti.
Představte si, že se naplní vaše obavy a váš „bubák“ vás zasáhne v plné síle. Nemyslím tím fatální momenty, s těmi nic nenaděláte, ale běžné starosti, které si svým chováním a přístupem způsobujete sami.
Tradiční „bubáci“:
- opustí mě manžel, partner
- přijdu o práci
- zkrachuji v podnikání
- vyhodí mě ze školy
- spadnu do dluhů
- neprodlouží mi nájemní smlouvu
Ponořte se do své představy a vymyslete plán, jak byste z toho vybruslili.
Například já jsem si kdysi představila, jak mi manžel oznamuje, že odchází za hlasem svého srdce k jiné ženě. Viděla jsem sama sebe, jak hrdě přijímám tuto informaci a s hlavou vztyčenou odcházím do nového života. Jenže jsem v té vizi měla velký zadek nasoukaný do vytahaných tepláků, flekaté tričko a vlasy stažené do culíku, abych zvládala všechny úkony kolem malých dětí – přebalování, pískoviště, oslintané sušenky, domácnost, všudypřítomné kostky lega a všechny ty legrace na rodičovské „dovolené“.
Ta představa mnou otřásla!
Už jsem nečekala, až se můj „bubák“ zhmotní, rozhodla jsem se svou situaci řešit okamžitě. Zašla jsem si ke kadeřnici, aby mi vymyslela šmrncovní účes, který mi zabere minimum času, ale budu upravená i u běžných povinností. Domluvila jsem si hlídání a začala cvičit. Vytahané tepláky jsem vyhodila do kontejneru. Zkrátka některým pádům se dá předcházet.
Jestliže pracujete „jen do výše svého platu“, je načase se zamyslet, zda byste si neměli najít práci nebo projekt, ve kterém byste se realizovali už teď. Peníze přijdou s vašimi úspěchy. Navíc získáte nové dovednosti a kvalifikaci.
Zaberte ve škole! Nemusíte mít „samé jedničky“, ale najděte si předměty, ve kterých vynikáte a investujte do nich svůj čas, snahu a zápal. Ostatní předměty zvládněte za „lidovku“.
Nečekejte, až vás dluhy doběhnou, začněte svůj rozpočet řešit teď hned. Omezte výdaje, které jsou pro vás zbytné a definujte si časový limit, třeba tři měsíce, kdy své výdaje omezíte na minimum. Hlavně přemýšlejte jak peníze vydělat než jak je ušetřit. Najděte si novou práci, brigádu nebo jiný vedlejší příjem.
Změnou svého přístupu jste proměnili váš vesmír v úžasně krásný prostor, záříte oslnivým svitem. Váš život získal nové kulisy, nové obsazení i nový scénář. Vše je fajn a vy se cítíte jako hvězda, vše se točí kolem vás.
Život a svět je zvláštní místo, nic netrvá věčně, vše se mění a tak zase stojíte u rozcestníku. Můžete se vydat dvěma směry:
- Do tmy, tajemství, nejistoty a temného lesa, kde vás čekají nástrahy v podobě zákeřných myšlenek a odvrácené strany všeho, co jste považovali za správné (Měsíc).
- Můžete zapřáhnout koně do kočáru, vaše koruna září jako pochodeň, vydejte se na nový egoistický výlet za dalším poznáním svého Já a průzkumem svého dna (Vůz).
Nové dobrodružství zase začíná...
„Tlumočím Tarot do současné doby, učím své studenty chápat 78 karet jako dokonale provázaný systém pravzorů lidského života. Pomůžu vám intuitivně z hlavy nacházet v kartách originální odpovědi.“ Více o mně…