Narazily jsme s kamarádkou a mou rádkyni v záležitostech života a štěstí na otázku: Jaký je rozdíl mezi vizí, domněnkou a iluzí? A jaké karty je představují?
Překvapilo mě, že každý z nás tato pojmy vnímá jinak. Tohle odhalení mi velice pomohlo v situacích, kterým jsem díky svému nepochopení vůbec nedokázala čelit. Pro mne jsou to velice důležité a značně rozdílné vrstvy, ale pro spoustu lidí se od sebe neliší. Hází je do jednoho pytle pod všezahrnujícím názvem „Iluze“.
Často jsem v kontaktu s rodinou a přáteli uvízla na mělčině našeho rozdílného přístupu. A já jsem ze situací, které se dotýkaly těchto jemných rozporů, odcházela jako spráskaný pes.
Dnes cítím respekt k jiným pohledům, pochopila jsem, že si do ostatních lidí nemůžu projektovat své postoje. Každý vidí svět jinýma očima. Hlavně jsem přestala mít potřebu své vize a plány s kýmkoliv sdílet. Chcete vědět proč?
Jak to tedy vidí Tarot?
A jaká je má interpretace tarotových karet?
Vize
Vize je představa, něco, co se zatím odehrává jen v naší hlavě. Je zárodkem či předchůdcem nového plánu. Možná máme plnou hlavu košatých myšlenek a nápadů, ale málokdy je uskutečníme. Bez vizí by však nedošlo k žádným změnám, bez obrazotvornosti a fantazie bychom stále používali pěstní klín. Na začátku každého objevu byla smělá myšlenka, nápad, jak si ulehčit práci nebo touha svou vizi uskutečnit a naplnit svou ctižádost.
Většina vizí odchází stejně rychle jako přišla. Jen malý záblesk naší mysli zazáří, na chvíli nás uchvátí a vyhasíná jako jiskra, která s praskáním vyletěla z ohniště. Ne všechny vize jsou životaschopné, navždy zůstanou jen krátkým vjemem, malou nadějí, chvilkovou iluzí. Zkrátka z nitra našeho nevědomí se na nás valí materiál, který teprve svou odvahou, odhodláním a fyzickým činem proměníme v realitu. Zdaleka ne všechny vize mají takovou sílu, aby nás pohltily a zformovaly se z nich plány.
Vize má iluzorní charakter, ale určitě bych ji neházela do jednou pytle se sebeklamem.
Vize a plány má na starost náš vnitřní Císař. Právě na něm záleží, jak se ke svým nápadům postavíme, které uchopíme a zrealizujeme a které vyhodíme jako nepovedený dopis na zmuchlaném papíru do koše. Velmi záleží na naší motivaci, zda vychází z mindráku a z potřeb někomu jinému něco dokazovat nebo vyvěrá z hloubi naší duše. Větší naději na úspěch mají naše čisté záměry.
Nápady a jejich uvedení do života je záležitostí vášně a transformace, je to téma, které popisují karty holí.
Domněnka
Náš svět je definován dualitou. Den střídá noc, světlo dává smysl tmě, jedno bez druhého nemůže existovat, ztrácí svůj smysl, svou podstatu. Stejně si představuji svět, který dokážeme chápat, pojmenovat, uchopit vědomou myslí a vedle něj paralelně existují slepá místa, která zaplňujeme svými domněnkami a předpoklady.
Jednou ze čtyř dohod Jardy Duška je dohoda: „Nedělej si domněnky.“ Zní to dobře, netvořme si zbytečné analýzy a prognózy v okamžicích, kdy víc indicií nám je utajeno než známo. Jenže on je to dost autistický pohled. Normální je schopnost vnímat věci abstraktně a tím zapojit svou fantazii, chápat jinotaje, které nemusí být řečeny na rovinu, rozumět tomu, že svět nezmizí, když zavřeme oči nebo se otočíme zády.
Sama patřím mezi naivky, které věří tomu, co lidi říkají. Zkrátka si nedělám domněnky, že by tím chtěli říct něco jiného nebo že si přímo ze mne utahují. Když jsem to na sebe práskla svému manželovi, smál se, až mu tekly slzy.
Slunce zajde za obzor a na krajinu padne soumrak. Ve tmě vše vypadá jinak, nevidíme, kam kráčíme, jsme ztraceni a můžeme se pouze domnívat, kudy vede cesta. Tma a neznámo probouzí naši fantazii, jsme nuceni spekulovat o tom, co stojí před námi.
- Narážíme na cizí zájmy, které jsou v rozporu s našimi záměry.
- Limitují nás vlastní omezení a stíny, kterým nerozumíme a často o nich nemáme ani páru.
- Kořeny našich limitů sahají hluboko do minulosti a ovlivňují nás víc, než vědomá mysl.
- A to už nemluvím o celosvětové situaci, politice, válce, ekologii, ekonomické krizi, přírodních katastrofách,
- o očekávání zaměstnavatelů, zaměstnanců a klientů,
- o zlomyslnosti a závisti okolí a dalších skrytých aspektech, které zasahují do našich životů.
Skrytý svět pod vlivem Měsíce nelze ignorovat.
40% povrchu Měsíce ze Země nikdy neuvidíme, přesto nepochybujeme, že má svou odvrácenou stranu. Stejně tak přestaňme pochybovat o neznámém paralelním světě, který nás ovlivňuje minimálně stejně intenzivně jako to, co umíme pochopit. Přijetím stínového světa domněnek, fantazie, utajených záměrů a ve tmě zformovaných skutečností, akceptujeme náš život v jeho celistvosti. V bledé záři Měsíce jistoty a tutové plány působí jako výsměch.
Mylný úsudek nebo špatný odhad situace není iluze, ale normální chyba.
Samotné připuštění svých omylů od nás vyžaduje odvahu a zároveň napovídá napovídá, že nepodléháme sebeklamu a jsme schopni sebereflexe. Toho v náruči svých lživých iluzí nejsme schopni, bezmezně věříme svým bludům a zatvrzele na nich trváme.
Iluze
Iluze má své kouzlo, naše fantazie a obrazotvornost nám otevírá tvůrčí prostor, je bránou ke kreativitě. Protože jsem tvořivý člověk, píšu příběhy, maluji obrázky, miluji knihy a filmy, hlavou mi běží stále nové myšlenky a nevyzkoušené recepty na cokoliv…
Znamená to, že podléhám sebeklamu?
Sebeklam je útěk od neutěšené reality.
Moje realita, můj svět je skvělé místo. Nepotřebuji od něj utíkat, žiju ráda to, co jsem kolem sebe vytvořila. Fantazie mě baví stejně, jako mě baví řešit reálné problémy, ráda stojím čelem k výzvám i potížím. Potíže jsou zde od toho, abychom je vyřešili a překonávali hranice svého strachu a svého já.
Sebeklam
Sebeklam je stav, kdy popíráme realitu, přikrášlujeme si vzpomínky i současnost tak, aby zapadala do naší představy ideálního světa. Nestačí, že si lžeme do kapsy, ale navíc nedokážeme najít v sobě odvahu, abychom vykročili směrem k naplnění svých přání. Abychom zapomněli a vyhnuli se nepříjemným momentům upadáme do bezcílného nesmyslného snění, které vydáváme za skutečnost.
Často nám propastný rozdíl mezi skutečným světem a naším „výletem do dálek“ zprostředkovává nějaký omamný prostředek jako je alkohol nebo rovnou tvrdé drogy. Někdy si stačí najít skupinku podobně smýšlejících lidí a pravidelné setkávání s nimi nás taky spolehlivě odpoutá od skutečného světa. Omámí nás bláboly, které zaženou pocit osobního selhání a bezvýznamnosti.
Sebeklam je důsledek rozporu mezi emocemi a myšlenkami, mezi city a egem. Tento stav věrně vykresluje karta 7 pohárů, kdy naše srdce je zklamané a tak hledáme záchrannou síť, abychom se pádem nezranili. Uvíznutí v této síti nás sice chrání od bolesti, ale vzdaluje nás normálnímu životu a tím i od štěstí a radosti.
Jaký je tedy rozdíl mezi vizí, domněnkou a sebeklamem?
Domnívám se, že rozdíl mezi vizí, domněnkou a sebeklamem stojí a padá na naší odvaze.
- Odvaze pustit se do smělých plánů,
- odvaze čelit potížím a řešit své problémy,
- odvaze vykročit do neznáma i když se pouze domníváme, co nás tam čeká.
Pro někoho může být hlava plná nápadů obrazem sebeklamu, protože tak daleko jeho vlastní fantazie a statečnost nesahá. Tito lidé své sny považují pouze za iluze a stejnou optikou nahlížejí na touhy a plány ostatních. Vnímají je jako snílky, kteří se topí v sebeklamu. Jejich skepse pak zanechává stopu ve paralelním skrytém světě, kde se spolu setkávají myšlenky, tajné plány a čerstvé záměry, ve světě, kterému vládne Měsíc.
Slibné vize a projekty si nechme jen pro sebe, potichoučku je schovejme do stínu, neupozorňujme na ně a nepředhazujme je napospas hladovým vlkům, kterých je v utajeném světě celá smečka.
Strach z neúspěchu, ze změny, z pádu našeho ega a ze zklamání máme všichni. Je na nás, jak se ke svým obavám a děsům postavíme, jak dokážeme vzdorovat našim bubákům a zákeřným vlkům, kteří jsou schovaní ve tmě.
Nakonec strach je taky jen obludná iluze!
„Tlumočím Tarot do současné doby, učím své studenty chápat 78 karet jako dokonale provázaný systém pravzorů lidského života. Pomůžu vám intuitivně z hlavy nacházet v kartách originální odpovědi.“ Více o mně…