Už jen samotná otázka vyvolává rozpor. Pochybnost o tom, zda respektovat a číst obrácené karty v jejich negativních významech, hovoří sama za sebe. Tato otázka padla na jednom semináři o Tarotu, kterého jsem se zúčastnila jako posluchač. Odpověď mě mírně překvapila:
„Když je karta ve výkladu obrácená, tak musí být obrácený i její význam. Já si však karty v balíčku řadím tak, aby byly všechny správně.“
Aha, tak jaký to má potom smysl? A jaký je „obrácený“ význam tarotové karty? Takže nejvíc ve výkladu záleží na tom, jak důsledně si paní kartářka seřadila karty. Jinak je to s tazatelem nahnuté? Navíc jsme se dozvěděla, že v Tarotu se nachází 27 karet pozitivních a „jen“ 13 negativních. Hmmm…
Co je správně a co je špatně?
Vnímáme svět v černobílých obrazech a názorech, stále hledáme, co je správné a co špatné. Dokonce i karty chceme vykládat „správně“. Jedna moje známá se chtěla naučit perfektně a hlavně „správně“ meditovat, jiná chtěla „správně“ malovat. Jsme posedlí tím, abychom dělali a rozhodovali se dobře a správně. Děsí nás chybovat, káráme se za nesprávný úsudek, za mizerné výsledky a děti za špatné známky ve škole.
Jestli mě Tarot něco hodně důležitého naučil, tak je to poznatek, že:
Tarot popisuje lidskost a svět nás lidí. Svět a vše, co nás v něm potká, není dobré nebo špatné. Všechno je dobré a špatné zároveň.
Jedná se o paradox, na který ve svých popisech tarotových karet často upozorňuji. Paradox neboli protiklad je dán dualitou, která je hlavní linkou celého Tarotu. Vyžaduje určitou hloubku pochopení. Začátečníci se potřebují chytit nějaké pevné kotvy a paradox je nové kolo poznatků, které hází vidle do už tak těžko stravitelného úkolu. Proto bych se tomuto tématu víc věnovala až ve třetím ročníku Tučňáku (Už v to zase plavu), ale i tak se pokusím problém rozporu nastínit v mém krátkém článku.
Spravedlnost tíhne k rovnováze
Karta Spravedlnost hledá rovnováhu mezi protiklady. Rovnovážného bodu lze dosáhnout na velmi krátký a pomíjivý okamžik. Přesto se Spravedlnost o to neúprosně pokouší, i když se jazýček vah vždy odkloní na jednu nebo druhou stranu. Harmonie je iluze, což je samo o sobě paradox.
Pokusím se vám to vysvětlit na jednoduchém příkladu:
Je správný den nebo noc? Možná si říkáte, že je to divná otázka. A možná si samozřejmě odpovíte: „No jasně, že lepší je den!“
Aby den mohl být lepší, musí existovat ta druhá „horší“ varianta. Den by bez noci nedával smysl, stejně jako noc bez dne. Tma je definovaná světlem, které proniká tmou a vymezuje pojem „TMA“. Stejné by to bylo ze světlem, neexistovalo by, kdyby nemělo svůj protiklad.
Každá tarotová karta je paradox
Každá tarotová karta je paradox, každé vychýlení na jednu nebo druhou stranu pomyslné osy rozkolísá hladinu reality a spravedlnost se vše zase snaží urovnat do rovnováhy (která je pouhou iluzí, prakticky neexistuje).
Uvedu vám konkrétní příklad z Tarotu:
Hluboká víra hraničí s fanatismem. Fanatismus je ďábelská energie, která způsobuje zlo kolosálních rozměrů.
Lidem bez víry v lásku, v pravdu a v dobro na ničem nezáleží, neznají hranice a propadají se do chaosu a anarchie, ztrácí svou lidskost. Není to snad taky dotyk ďábla?
A na závěr jedno české pořekadlo: „Cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly.“
A teď, babo, raď!
Takže je karta Velekněz „dobrá“ nebo „špatná“? Je obojí zároveň bez ohledu na to, jakým směrem je v na stole otočená. Tarot kartou Víra radí: Věřte v dobro, v lásku, občas chybujte a odpouštějte chyby sobě i ostatním. I když to někdy bolí, nezapomínejte, že jste lidi a buďte na sebe laskaví. A moc to nepřehánějte!
Občas musíte být zlomyslní a ctižádostiví, toužíte hýčkat své ego, rozvíjet svou kreativitu a občas podlehnout malým pokušením. A taky si chcete vychutnat záblesk svobody, roztáhnout křídla a myslet jen sami na sebe! Je to zdravé a souvisí to s vaší vírou v život.
Je lepší nakrmit svého Ďábla a poznat jeho triky, než se k němu stavět zády a tím nepřiměřeně vychýlit pomyslný jazýček vah nežádoucím směrem. Ďábel není jen zlo a pokušení, ale představuje také poznání a volbu. Svobodná vůle je princip víry a Víra je zároveň učitel. Tím se kruh uzavírá.
Tarotové uspořádání rovnou a obrácenou kartu nerozlišuje.
Je to zamotané, ale na to jsem v úvodu upozorňovala. V hrubé zkratce lze říct, že všechno zlé je k něčemu dobré. Každé naše zakopnutí nás přibližuje k pochopení a laskavosti, každý konec otevírá dveře něčemu novému a každé zklamání nás nutí ztrácet iluze a vnímat skutečný svět v jeho nádheře a pestrosti. A to přece není špatné!
Tarot mě víc než svými intuitivními symboly nadchnul svým karetním uspořádáním. Zatímco karty malých arkán jsou v obrázkové podobě ztvárněny teprve něco přes sto let, tarotový systém je prastarý. Jeho moudrost, přesnost a spolehlivost, s jakou popisuje naše základní principy lidskosti mě uvádí v úžas. Jsem však přesvědčená, že jsem stále na začátku. Přede mnou se nacházejí další zavřené dveře, které snad jednou budu smět otevřít a odhalit další pravdy a záhady života.
Moje rada na závěr:
Já bych si obráceným významem karet hlavu nelámala.
Nezapomeňte, že:
- každá karta je pozitivní i negativní zároveň. Vykládejte je tak, jak vám to zrovna intuice naservíruje. Tarot je věc osobního cítění, nelze ho vykládat „správně“!
- karty mají hluboký dopad na naše nevědomí. Zejména ve svých začátcích – čím méně katastrofických scénářů a negativních předpovědí vyřknete, tím méně škody napácháte.
- musíte karty používat s rozvahou. Motivujte své tazatele pozitivně a dodávejte jim odvahu.
Tarot je velká a zatraceně chytrá hra, přistupujte k němu s lehkostí a nadhledem. Jeho prostřednictvím objevte pravdu, hledejte rady a sbírejte odvahu.
„Tlumočím Tarot do současné doby, učím své studenty chápat 78 karet jako dokonale provázaný systém pravzorů lidského života. Pomůžu vám intuitivně z hlavy nacházet v kartách originální odpovědi.“ Více o mně…