„Jsi normální?!“, obořila jsem se řečnickou otázkou na svou malou pětiletou sestru. Odpověděla mi svou dětskou logikou: „Nejsem normální, to ty jsi normální!“
Doteď se stydím. Povyšovala jsem se a vylévala jsem si na ní své mindráky. Abych si svou dětskou nadřazenost upevňovala, tuto situaci jsem záměrně vyvolávala před svými spolužáky. Ohromně jsem se bavila, jak mi na to vždy skočila. Později jsem zjistila, že se nechala nachytat možná dvakrát, nechtěla mě před spolužáky potopit a kazit legraci.
Moje sestra opravdu není normální. Je mimořádná!
Na listopadové zamyšlení jsem vylosovala tarotovou kartu XII.Viselec. Její poselství mi připadá pro listopad trefné. V listopadu opadává zbarvené listí ze stromů, sesychají květiny a trávy, vše zetlí a umře, aby se zjara vše probudilo do nového času a vyrašilo novým životem.
Viselec však není moudrý jako příroda. Mylně se domnívá, že má všechno ve svých rukou, není ochoten se ničemu přizpůsobit ani se chopit nabízených příležitostí. Nechce se vzdát svých překonaných názorů a postojů. Lpí na svých „loňských“ přístupech, které ho svazují a uvězňují. Brání se všemu novému, drží se svých jistot. Šibenice, na které visí hlavou dolů, je trestem za jeho neústupnost. Stagnuje. Jestliže nepohřbí své „staré jistoty“, sám spěje k nemoci, smrti a konci.
Viselec je v Tarotu kartou oběti.
Musíte také shodit staré „listy“, protože už vám nepřinášejí živiny a energii. Pouze tak můžete vykročit do „nové sezóny“ s vitálními pupeny. Sami u sebe nevnímáte věci, lidi, hodnoty nebo situace, které již „zežloutly“ a musíte se jich vzdát a zahodit je. Lpíte na starých jistotách a nejste ochotni podstoupit přechodnou nepřízeň, zimu a nevlídnost. Bráníte se chladu, odmítáte vkročit do nepohody a zdráháte se učinit rozhodnutí, které je pro vás nepohodlné. Nalháváte si, že váš přístup je v pořádku a jediný správný. Mám však pro vás blbou zprávu: Zima přijde, ať se vám to líbí nebo ne!
Je lepší si tuto skutečnost připustit, než se nechat zaskočit tuhým mrazem.
Viselec vás provází na každém kroku.
Karta Viselce je těžká. Samozřejmě všichni chápete, co znamená něco obětovat. Jenže si všichni představíte oltář, na který s pokorou a prosíkem přinášíte svou krvavou oběť nebo dar. Na mysl vám vyskočí drama jako Sophiina volba od Williama Styrona nebo pohádkový příběh nešťastného otce, který posílá svou nejoblíbenější dceru netvorovi. Karta Viselce je však o menších volbách a každodenních obětech, které musíte podstoupit, abyste někam směřovali a vaše cesta dávala smysl.
Rozhodujete se snadno? Už jste někdy přemýšleli, proč je pro vás těžké vybrat si oběd z jídelního lístku, rozhodnout se, zda si koupíte šaty v červené nebo černé barvě nebo jestli poletíte na dovolenou do Řecka nebo na Mallorcu.
Mág vás vlákal do svého labyrintu.
Mág vás tím vlákal do svého labyrintu a pokouší se vás přesvědčit, že můžete mít všechno. On nezná volbu, rozhodnutí a zodpovědnost. Jeho posláním je kouzlit a měnit realitu. Podsouvá vám egoistické nápady, ve kterých vše změníte tím, že se předvedete světu v oslnivě červených šatech. Nebo uvedete svět v úžas v těch černých?
Svým rozhodnutím se vzdáváte ostatních možností.
Ale vy už tušíte, že nesníte víc než jeden oběd, váš rozpočet vám dovolí koupit si jen jedny šaty a na dovolenou v létě máte jen týden a to obě destinace nestihnete.
A tady přichází vaše oběť!
Musíte se vzdát ostatních možností a rozhodnout se pro jednu. Tím vás Viselec provází na každém kroku. Každý z vás má slabá místa, na kterých si vystavěl svou malou šibenici a pověsil svého Viselce za nohu. Jeho spokojený výraz ve tváři vzbuzuje obavy. Děsivá blízkost studené hlíny probouzí strach ze smrti a konce. To však vnímáte pouze u druhých. Sobě se snažíte namluvit, že vás nic neohrožuje a hledáte argumenty, které ospravedlňují vaše postoje.
Viselec netuší, že visí!
Nemůžete se rozhodnout pro jedny šaty a tak odcházíte bez nich. Neuchvátíte svět v červených ani v černých! Přicházíte do práce ve svých džínech a oblíbeném tričku a kolega, na kterého si myslíte vás zase přehlédne jako jarní louku. Nic se nezměnilo, nikdo nežasne, dnešní den bude stejný jako včerejší. A v tom tkví zhouba Viselcova charakteru:
Ustrnete na mrtvém bodě. Stagnujete.
Samozřejmě, že zbytek vašeho života nevisí na rozhodnutí, zda si ve čtvrtek na sebe natáhnete nové šaty, ale jako příklad posloužily skvěle. Stejnou oběť podstupujete u svatebního (nebo obětního?) oltáře. Vybrali jste si jednoho muže a na zbývající téměř čtyři miliardy si musíte nechat zajít chuť. A nebo si můžete dál užívat s milenci, jen musíte obětovat důvěru a intimitu vašeho vztahu, své morální zásady a hodnoty. Když si takovou těžkou volbou neprojdete, zůstanete sami.
Viselec se není ochoten vzdát ničeho, přehlíží svou šibenici, viset za nohu mu připadá normální.
Namlouvá si, že je spokojený a že mu nic neschází. Přitom postupně přichází o všechno, nejdříve mu vypadnou z kapes všechny drobnosti, jako jsou peníze. Postupně ztrácí kontakt s realitou a obklopí se lidmi, kteří visí stejně jako on a vidí svět ze stejného úhlu, společně lpí na starých jistotách. Toporné postoje pomalu utahují smyčku kolem jeho nohy. Když si nedá říct a nevymaní se ze své pozice, postupně začne chřadnout a slábnout.
Přemýšleli jste někdy o tom, proč vám činí problém se v některých oblastech rozhodnout a v jiných se rozhodujete snadno?
Hledáte důvody „proč to nejde“, než abyste nacházeli řešení jak problém vyřešit?
Pokaždé, když sami sebe uslyšíte chrlit argumenty, proč něco nejde, zamyslete se.
Nemusíte obhajovat a zatracovat možnosti, které prostě dělat nechcete. Ale jiná situace nastává, když po něčem prahnete, toužíte po změnách, ale vždy najdete důvody a výmluvy, proč to není možné. Není vhodný čas, příznivé počasí, vhodné prostředí, nepřejí vám okolnosti, musíte se zabývat něčím, co dělat nechcete a proto nemáte prostor pro cokoliv jiného.
Zaklínací slovo „ALE“
Tak moc byste si přáli začít běhat!
- Ale končíte pozdě v práci,
- ale musíte vařit večeři,
- ale nemůžete své pubertální děti nechat doma bez dozoru,
- ale nemáte peníze na nové tenisky,
- ale venku je hnusné počasí.
Vždycky se najdou nějaké překážky, svět se vám nepřizpůsobí, to vy musíte akceptovat podmínky a adaptovat se na ně. Pokud něco opravdu chcete, jděte za tím. Začněte si všímat, jak často používáte slovo „ALE“. Když se svých „ale“ vzdáte, obětujete je, zjistíte, že váš život získá jiný impulz.
Velice mě zaujal příběh mé přítelkyně, která se dostala do svízelné situace a musela vyhledat pomoc psychologa. Na posledním sezení se jí zeptal: „Je vám jasné, že všechna rozhodnutí jsou jen a pouze VAŠE?“ Ona na to odpověděla: „Jistě, ale…“ a zde ji její terapeut přísně přerušil a řekl ji: „Tady NENÍ žádné ALE!“
Osobně mě tento krátký rozhovor velmi zasáhl. Uvědomila jsem si, jakou moc má toto krátké slovíčko, které často používáme bezelstně a nedáváme mu náležitý význam. Kolik plánů a příležitostí jsme propásli pro naše nekonečná ALE. Když jsem si posvítila na svůj slovník a zaměřila se na všechna svá ALE, v mém životě nastalo spoustu velice zajímavých změn.
Obětujte svou roli oběti a staňte se autorem svého životního scénáře!
Najednou bylo vše snadnější, dokázala jsem realizovat své záměry. Ztratila jsem důvody, proč bych je měla odložit nebo raději na ně zapomenout. Všechna rozhodnutí byla jen má, stejně jako všechny chyby a úspěchy. Získala jsem obrovské zdroje síly a osobní moci. Už jsem nebyla „nevinná“ oběť, stala jsem se tvůrcem a ředitelem svého života!
Tohle ošklivé zaklínadlo vám brání pohnout se z místa, paralyzuje vás a svazuje.
Každé vaše ALE je malým upozorněním, že možná visíte hlavou dolů. Zbavte se ho a postavte se nohama na zem.
Obrácená perspektiva
Viselec vše vidí opačnou optikou, dívá se na svět vzhůru nohama. Má pocit, že všichni jedou v protisměru, jen jeho směr je správný. Setkání se zatvrzelým Viselcem vždy přináší obtížné momenty, Viselec není ochoten přistoupit na kompromis nebo diskuzi. Jeho pravdy a přesvědčení vylučují jakékoliv ústupky, nepřijímá jiný pohled než ten svůj a ještě kroutí hlavou nad vaší zabedněností. Buďte však také ostražití pokaždé, když si s někým dokonale notujete a bez výhrad se na všem shodnete, možná oba visíte.
Normální je diskutovat o různorodých nápadech a odlišných názorech. Jiné vidění problému a nové postřehy vás obohacují. Pokaždé, když oceníte úvahy, plány a reakce někoho jiného, obrovským způsobem roste vaše mentální zdatnost, učíte se novým dovednostem a přejímáte vzory, které vám imponují. Toho Viselec není schopen, trvá na svých zásadách a názorech i přesto, že sám je nešťastný, nespokojený a v nekonečném vzdoru. Za blázna v jeho očích jste ovšem vy, domnívá se, že vy to vidíte obráceně.
Otočte vaše domněnky opačně, někdy vám situace a vaše problémy začnou dávat větší smysl.
- Například se domníváte, že vás vaši kolegové neberou vážně a shazují všechny vaše návrhy.
Co když se vás bojí, jste pro ně nebezpečná konkurence a tak si vás preventivně drží dál od těla. Co když jste to vy, kdo shazuje jejich nápady a neberete je vážně. - Je vám sympatická jistá osoba, ale máte dojem, že vás nesnáší. Vyhýbá se vám, vaše pokusy o sblížení sabotuje. Narůstá ve vás averze.
Co když je jen nesmělá, bojí se vaší přímočarosti a nevěří, že byste o ni měli zájem. Nechte iniciativu na ní. - Vaše matka je z vás věčně podrážděná, chytá vás za slovo a reaguje popuzeně.
Co když jste to vy, kdo je věčně naštvaný a kope kolem sebe. - Vaše děti vás nerespektují, ignorují vaše požadavky a jsou drzé.
Co když vy nerespektujete jejich osobnosti, jste necitliví k jejich snům i soukromí a jen na ně řvete.
Jak poznáte, kdo z vás visí hlavou dolů?
Visí ten, kdo stagnuje!
Často si vytváříme domněnky a posuzujeme činy a postoje jiných lidí. Kdo z nás je však schopný se vcítit do pozice jiného člověka? Nikdy nevíme, jaké okolnosti a prožitky ho do jeho komplikované situace přivedly. Možná je vhodnější se o takové vciťování ani nepokoušet a jen v sobě najít kousek soucitu a laskavosti.
Jednoznačná řešení vidíte vy, Viselec musí obětovat a nechat v sobě umřít překonaná témata, zbavit se otěží, rozvázat smyčku kolem svého kotníku a riskovat pád na tvrdou zem. To vyžaduje odhodlání, odvahu a rázné kroky, kterých zatím není schopen. Čím déle stagnuje, tím je pro něj těžší svou pozici opustit. Vaše dobré rady ho jen utvrzují v tom, že viset je výhodnější, tím spíš, že vaše řešení je pro něj postaveno „na hlavu“.
Čím více se pokoušíte Viselce přesvědčit, že jeho postoje nejsou správné, tím intenzivněji na nich lpí.
Viselec musí sám najít ty správné kroky ke své svobodě. Když pustí svá omezení, vše se uvolní a ožije.
Připusťte si, že za vaše strádání jste odpovědni vy sami. Přestaňte hledat viníky a okolnosti, na které svedete své nezdary a strnulost. Za to, že se nejste ochotni k něčemu rozhoupat a vzít svůj život do svých rukou, opravdu nemůže Fiala, vaši rodiče, blbý šéf nebo učitel ani nepříjemná sousedka. Vy sami musíte kousnout do svého kyselého jablka a udělat první krok. Svět se vám nepřizpůsobí, realita se neohne, zbytek vašeho okolí se neotočí naruby jen proto, že byste si to tak přáli. Adaptujte se na podmínky, které jste si sami svým přístupem připravili. Uznejte, že všichni lidé kolem vás se museli s něčím poprat, překonat překážky a chopit se příležitostí. Nikdo nezískal nic zadarmo.
Pokaždé když s někým nesouhlasíte, pokuste se najít v jeho postoji i kladné faktory. Přestože zjistíte, že nic z toho nechcete aplikovat do svého života, váš přístup vás bude udržovat ve formě a pomáhat vám držet kurz k vašim cílům. Uvědomovat si, co nechcete, je stejně důležité a poučné jako vědět, kam máte namířeno.
„Černá ovce“
Možná se ve vašem okolí nachází někdo, kdo má plnou hlavu divných nápadů, zahrnuje vás netradičními názory, je zvláštní a nezapadá do davu. Pozastavujete se nad jeho postoji a myslíte si, že by se měl postavit nohama na zem! Tyto osobnosti získávají snadno nálepku „černé ovce“. Možná si sami připadáte jako „černá ovce“, která nezapadá do stáda a cítíte se vyloučeni a zesměšňováni.
Označili byste „černou ovci“ za Viselce?
Dívat se na svět z jiného úhlu pohledu může být velice svěží a pokrokové. Hlavním rysem Viselce je stagnace, připoutání k šibenici svých dogmat a bezvýchodnost. Opačná perspektiva je jen „vedlejší“ aspekt jeho situace.
Viselec a jeho krutá zkušenost vám radí:
- V malých každodenní volbách se rozhodujte spontánně, dřív než vám do vašeho odhodlání ego a rozum „hodí vidle“. Podvědomě víte, co chcete, dejte větší prostor intuici.
- Zaměřte se na slovo ALE a snažte se ho ve svém slovníku omezit. Překážky, které si sami stavíte do života, přestanou být naléhavé a vám se uvolní ruce.
- Stejně jako třídíte svůj šatník, zbavte se úkolů, činností, předmětů i lidí, kteří vás nemotivují ke změnám a růstu. Nenechte se stahovat k zemi věčnými stížnostmi na okolnosti a svět kolem vás. Hledejte pozitivní motivy.
- Vraťte se zpět ke svým kořenům, zavzpomínejte, co vás naplňovalo v dětství. Vraťte svému životu lehkost a hravost, zase uvěřte v kouzla a zázraky.
- Přizpůsobte se! Někdy vás náhoda přivede k vytouženým metám dříve, než zarputilost a neústupnost.
Jestliže vás vaše přesvědčení dovedla až na šibenici a vy už víte, že visíte (jste nemocní, osamělí, nešťastní nebo zkrachovalí):
- Nemůžete dál pokračovat ve své starému způsobu života. Něco musíte změnit!
- Musíte udělat první krok a riskovat pád na tvrdou zem. Jen tak se máte od čeho odrazit.
- Otočte vaše domněnky opačně, někdy vám situace a vaše problémy začnou dávat větší smysl.
Obětováním nefunkčních iluzí, zásad a hypotéz se vše kolem vás uvolní a ožije. Vaše pozice se obrátí a Viselec se roztančí…
Právě v nejtěžších chvílích, kdy jste zrazeni, osamělí nebo nemocní, nacházíte ve své duši taneční kroky ke své vnitřní svobodě.
Někdy mám dojem, že dnes je „normální“ viset, nic nedělat, všechno kritizovat a nárokovat si výhody.
A tak se vracím zpět ke svému léty vybledlému příběhu a dětské logice mé malé sestry. Ona normální rozhodně není. Osočila mě, že normální jsem já. Dnes se bojím, že měla pravdu. Ani já už nechci být „normální“ a jsem ochotná za to platit výsměchem i nepochopením svého okolí.
Chci být taky mimořádná a dívat se na svět rovně!
„Tlumočím Tarot do současné doby, učím své studenty chápat 78 karet jako dokonale provázaný systém pravzorů lidského života. Pomůžu vám intuitivně z hlavy nacházet v kartách originální odpovědi.“ Více o mně…